12 února 2014

VODA = ŽIVOT

VODA - jedno z nejdůležitějších témat zdravého žití.

PIJI DENNĚ 1 AŽ 2 LITRY PRAMENITÉ, STRUKTUROVANÉ, MĚKKÉ, 
PŘÍRODNÍ, ČISTÉ  ŽIVÉ VODY BEZ PŘÍDAVKŮ, S VYVÁŽENÝM pH.
ŘEDÍM S NÍ ZELENINOVÉ A OVOCNÉ ŠŤÁVY.
VAŘÍM Z NÍ POLÉVKY A ČAJE.

Vodu nabírám z ověřeného přírodního pramene. Každému to doporučuji, má to rozhodující význam pro zdraví, dobrou kondici a také při léčení. Moč by měla být bezbarvá či v barvě šampaňského, žlutá svědčí o dehydrataci.
Dobrých, dosud nezničených pramenů a studánek je dost, ale je třeba o nich vědět. A je u nich krásně, spousta životní, prostorové energie je kolem lesních studánek a pramenů. Je osvěžující, léčivé, užitečné ji tam soustředěně a v klidu přijímat.
Nic do vody nepřidávám, neohřívám ji ani nechladím, piji ji tak, jak jsem ji přivezl od pramene. Ostatní voda, kterou denně potřebuji je v zelenině, ovoci a polévkách, které připravuji také z této vody, ze zeleniny, různých zrníček, bylin a koření.
Tělo je více než z poloviny voda. Ta je v neustálém pohybu, neustále se vyměňuje, cirkuluje, vydávám ji a přijímám. Je to životně důležitá substance a na jejím množství a kvalitě závisí do značné míry délka a kvalita života. Když jsem začal pít kvalitní vodu z vynikajícího pramene a nic jiného, během několika týdnů jsem tak vyměnil více než polovinu těla za nové s docela novou kvalitou. Projevilo se to pozitivně ve všech oblastech života a může to tak udělat každý. Riziko není žádné.
Pravidelným pitím kvalitní vody nemůžeme nic pokazit, naopak, můžeme odstranit překyselení a dehydrataci, předejít téměř všem nemocím a také je pravidelným pitím kvalitní vody můžeme úspěšně léčit, zbavit se otoků a tím části zbytečné nadváhy…… Skvělá voda je samozřejmě také v dobře pěstované místní zelenině a místním ovoci, to je voda organická, plus výživné a minerální látky v organické, koloidní, pro tělo přijatelné podobě.
Potraviny a nápoje se ale vyrábějí z podzemní tvrdé vody, ve které je hodně rozpuštěných anorganických látek a která je navíc drasticky chemicky i fyzikálně upravená, prošla mnoha trubkami, čerpadly a rezervoáry…..a tak ztratila strukturu.
Anorganické látky jsou i v ostatní potravě, kam se dostávají s tvrdou vodou a z různých zištných důvodů se tam i přidávají, aby byl výrobek těžší, a odpařením vody (pečivo, těstoviny…) se ještě zahušťují. Tělo je neumí využít (to umějí jen rostliny), ani zcela vyloučit, tak je ukládá. To je jeden z důvodů, proč s věkem přibýváme na váze a degenerujeme, kameníme, tvrdneme, kalcifikujeme – vápenatíme, ucpáváme se zbytečnou a nebezpečnou neživou hmotou. Nejsou to jen kameny ve žlučníku a močovém měchýři, ale i kámen uložený v celém těle, cévách, mozku, srdci, kloubech, pojivové tkáni, všude. Ukládání anorganických látek v těle, jde hlavně o sloučeniny vápníku a hořčíku (kalcifikace), je jev dlouhodobý, nenápadný a nebezpečný. Ohrožuje nejvíce cévy, srdce, mozek, klouby…. Příčinou je používání tvrdé podzemní vody. Naopak kvalitní, měkká voda pročišťuje, rozpouští anorganický sediment v těle a odvádí ho ven a také odkyseluje.
Pro naši domácnost používám na vaření kvalitní vodu získanou metodou reverzní osmózy (vodivost do 15 mikrosimensů/cm – μS/cm) a k pití a ředění rostlinných šťáv přivážím například strukturovanou (S) vodu z nedaleké studánky (160 μS/cm). Voda, která teče z kohoutku (tzv. městská) má vodivost 1800 μS/cm!  Je k ničemu.
Můj nejoblíbenější pramen (vodu z něj užíváme jen na pití) je od nás vzdálený 150 km., voda má vodivost 100 μS/cm a dokonalou chuť, pH, strukturu a složení. Tato voda je léčivá, díky své struktuře dobře zavodňuje, hydratuje tělo, vstupuje do jeho buněk. První zprávy o pozitivních účincích vody z tohoto pramene pocházejí z roku 1130. Jezdím tam každý týden, přivezu 400 l. pro nás i přátele, je tam krásně.
Nabírání vody u pramene do 10 litrových nádob spojím vždy s procházkou v okolí pramene, kde „natankuji“ životní (prostorovou) energii…. Stinná místa v lesích, kde voda pramení, jsou i místa, kde lze přijímat silnou životní energii z prostoru. Vnímání této energie a její uvědomělé přijímání se lze naučit, získat tu schopnost soustředěním. Pozitivně ladění lidé ji v blízkosti těchto pramenů vnímají velmi intenzivně, nastává rezonance a dokonalá vzájemná podpora pozitivního kvantového, energo informačního pole člověka a prostoru.
Ustupují zde nemoci, únava, starosti, melancholie a jiné zlé životní okolnosti…. Pozitivně ladění nemocní, kteří tato místa navštěvují, odcházejí viditelně posíleni bez ohledu na to, co je trápí a mnohé nemoci jsou působením této energie vyléčeny.

POŽÍVÁNÍ TVRDÉ PODZEMNÍ VODY POŠKOZUJE ZDRAVÍ,
Vodivost vody by neměla přesáhnout 200, optimální je do 140 μS/cm. Čím je voda vodivější, tím je tvrdší a škodlivější. Konduktometr se dá koupit už za 300 Kč.
Věnujme pozornost následující tabulce, čísla udávají měrnou vodivost (konduktivitu) vody v μS/cm., začíná to na padesáti, a čím více, tím hůře. (Často se vodivost uvádí mS/m, to jsou pak hodnoty 10x nižší): Vědí to v Německu, Americe, Japonsku….., jen v Čechách, v Českém Brodě, Mladé Boleslavi a jinde teče z kohoutků extrémně tvrdá voda s vodivostí 1000 i více μS/cm a nikoho to nemrzí. Upozorňuji na knížku „Šokující pravda o vodě“, kterou napsal Paul Bragg, je i mnoho dalších.
Dlouho jsem to nechápal a nepřikládal tomu význam, až jsem si uvědomil, že vše živé na povrchu suché země je zásobováno pouze destilovanou vodou. Je to voda dešťová. Jen „šikovný“ člověk se zásobuje vodou podzemní – jeden z jeho klasických a tragických omylů, jako bylo kdysi užívání olova, cínového nádobí, otevřeného ohně v nevětraných místnostech, chemických přípravků jako DDT atd. Zvířata ani rostliny ve volné přírodě se nenapájí podzemní mineralizovanou vodou, natož horkou, nebo s přídavkem cukru, umělých sladidel, alkoholu, kofeinu, barviv, kyselin..… nemají vrty a studny – a také neznají nemoci. Podzemní voda je skoro všude, stačí udělat studnu nebo vrt. Je čistá, krásně přefiltrovaná, ale má jednu chybičku – škodí. Voda je výborné rozpouštědlo. Dlouhým pobytem pod zemí rozpustila a přijala do sebe anorganické látky, tedy kámen. Vápník, hořčík i ty ostatní, méně rozpustné a jejich sloučeniny, které tvoří iontové a nikoli koloidní roztoky. Měla na to roky času. Tvrdá mineralizovaná podzemní voda je používána všude. Při výrobě pečiva, těstovin, nápojů všeho druhu, polévek atd. To je zoufalá chyba, kterou nikdo nebere na vědomí.
Demineralizovaná voda je zbavená anorganické zátěže, rozpuštěných minerálních látek, voda bez kamene. Ta je vhodná k pití i vaření, ať už je přírodní, nebo vznikla destilací, nebo filtrací - reverzní osmózou.
Nejlepší je ovšem najít přírodní pramen měkké, strukturované (S) vody. Dešťová voda je sice měkká, destilovaná, ale při pouti znečištěnou atmosférou přijala prach, sloučeniny dusíku, síry a jiné nevhodné látky.
Většinou je kyselá, protože se kysličníky dusíku a síry spojily s vodou a vytvořily slabé kyseliny. Kvalitní vodu je možno získat použitím filtrů na principu reverzní osmózy, je to nejlevnější. Zařízení pro domácnost i průmysl je běžně k dostání. Vodu zbavuje anorganické zátěže a současně všech nečistot, aniž by se spotřebovalo moc energie.
Používám kvalitní vodu také v pekárně při přípravě kvásku a těsta. Říká se, že není vhodná samotná k přímé konzumaci, já jí piji více než deset let a nepozoruji žádné poškození, naopak. Intenzivně pročišťuje. Ale nikomu to neradím, ať si to vyzkouší každý sám.
Úplně nejlepší je ovšem kvalitní voda s vodivostí do 200 μS/cm z přírodního čistého pramene, tu piji nyní. To nemá konkurenci, pozitivní účinky jsou patrné velmi rychle. Mizí otoky, zbytečná nadváha, zdravotní nedostatky, urychluje se léčení……. Zajímejme se o to, co je diamantová voda, funguje prokazatelně.
Vzhledem ke způsobu života a kvalitě vody jsou téměř všichni lidé dehydratovaní, trpí nedostatkem vody. Při tom mohou mít v těle mnoho litrů zbytečné vody, kterou tělo nemůže využít a nosí ji s sebou jako otok, balast, nadváhu, tato voda ztratila strukturu a proto obtížně vstupuje do buněk a zavodňuje je. Zůstává v mezibuněčném prostoru nevyužitá, způsobuje pouze otoky a potíže. Někteří badatelé této chronické, celoživotní dehydrataci připisují vznik téměř všech civilizačních nemocí a úspěšně tyto nemoci léčí podáváním kvalitní vody jako jediného nápoje, s dostatečným množstvím syrové, šťavnaté, místní rostlinné stravy, i zevně omýváním, obklady a koupelemi v takové vodě. Dobré výsledky léčby kvalitní vodou zevně i vnitřně mohu ze své praxe potvrdit, přicházejí většinou rychle, spolehlivě a téměř nic to nestojí. Praktikovat to může každý sám a bez jakéhokoli rizika. Prostě to funguje. Jeden až dva litry kvalitní vody denně po malých dávkách a je to.
Výzkum takové léčby probíhá úspěšně už mnoho let, ale kupodivu výsledky nejsou publikovány, ani uváděny do praxe, přesto že jsou skvělé. Dovedu si to vysvětlit jen tím, že na tom nejdou vydělat peníze, naopak, kdyby se tato praktika rozšířila, rozvětvený a velmi výnosný zdravotnický a farmaceutický průmysl by přišel o zákazníky a zisky. A druhý jasný důvod je na naší straně, je to rozkoš z požívání něčeho docela jiného, než je prostá voda a rostlinná, z části syrová strava - to už je osobní problém každého z nás. 
Ptali se jedné paní ve věku 105 let co jí a pije. Uvedla celkem běžnou skromnou stravu, ale - po celý život pije jen kvalitní vodu z oblíbeného pramene. Je ve výborné kondici a náladě, nikdy moc necestovala.
Kvalitu vody můžeme doma vyzkoušet různými způsoby. Stejná zrna nebo semena za stejných podmínek zalijeme různou vodou a sledujeme. Která zrnka lépe a rychleji klíčí - tam je lepší voda. Zvířata ji pijí raději.
Železné předměty ve strukturované a měkké vodě pomaleji rezivějí, nebo nerezivějí vůbec. Čím méně zbytku po sobě zanechá voda, když se odpaří, tím je lepší (měkčí) atd. Na zjištění tvrdosti a kyselosti vody můžeme koupit indikační testovací papírky i přístroje, jednoduchý konduktometr na měření vodivosti stojí pár stovek, najdete ho na internetu. Také kyselost vody by měla být co nejnižší, čím má voda vyšší pH, tím je lepší (6 a více).
Kvalita vody v prostředí stále klesá, je mnoho špíny. Na oknech se v zimě většinou už nedělají květy jako před padesáti léty, ale jen šedý flekatý povlak. Ničíme vodu ve velkém, pak se divíme, jak jsme sami poničeni. Voda má paměť, pamatuje si, jak s ní zacházíme a vrací nám to. To není pohádka, ale realita, kterou nikdo nebere na vědomí.
Tělo má své programy pro zvládání sucha, tedy dehydratace. Jsou to alergie, astma, vysoký tlak krve, cukrovka, migréna, deprese, bolesti, záněty, cisty, nádory, ztráta odolnosti, zkrátka bolesti a nemoci. Nic nenahradí čistou, pramenitou vodu. Žádný nápoj, káva, čaj, šťávy, piva, vína, destiláty, limonády, minerálky a balené vody, voda z podzemí, z kohoutků, ze studní a vrtů. Každý z těchto nápojů má svůj vlastní program. Tělo ale potřebuje základní tekutinu - vodu, která žádný program nemá. Záleží na čistotě a svobodě této vody, protože program jí teprve tělo podle své potřeby udělí. Je to jako bych měl něco napsat, ale k dispozici bych měl stále jen popsaný papír. Voda, která už v těle je má program, už byla použita a pro nové funkce není vhodná. Nápoje obsahující rozpuštěné látky, sladidla, alkohol, kofein, barviva, kyseliny a jiné chemické látky už mají vlastní chemický program, často velmi negativní, a pro potřebu těla jsou k ničemu, nebo škodí.
Proto je třeba pít čistou, pramenitou, kvalitní vodu.

DEHYDRATACE JE ČASTOU PŘÍČINOU BOLESTI, ÚNAVY, NEMOCÍ…..
Je-li v těle nedostatek tekutin, projeví se to žízní. Když se napijeme čehokoli, žízeň pomine. Je to stejné jako v autě, když přístroj hlásí, že nádrž je prázdná. Když do nádrže natankujeme cokoli, přístroj hlásí, že nádrž je plná. To ale neznamená, že auto pojede a že se nepoškodí. Je nutné, aby to, co jsem natankoval, bylo to správné palivo pro ten určitý motor. U naftového motoru je to kvalitní čistá nafta a u člověka je to čistá, kvalitní, strukturovaná, tedy přírodní, nepoškozená měkká voda. K tomu nás kdysi příroda vybavila v době, kdy žádné jiné nápoje, ani studny a vrty nebyly. Taková voda má určitou strukturu, která umožňuje její proniknutí do buněk těla a tím jejich napojení, zavodnění a tudíž správnou funkci. Když s vodou cosi provedete, třeba ji převaříte, nebo do ní něco přidáte, nějaké chemikálie, cukr, proženete ji nějakým kovovým elektrickým čerpadlem a trubkami atd., struktura vody, tedy uspořádání molekul vody do určitých prostorových forem (klastrů) zaniká a proniknutí vody do buněk je proto obtížné. Voda se hromadí v mezibuněčném prostoru, v pojivové tkáni, tvoří otoky, nadváhu, komplikace, tělo má spoustu vody, kterou nemůže využít, ale - nemá žízeň, proč taky, když má spoustu vody, má natankováno. Při tom ale je ve stavu dehydratace, buňky jsou scvrklé jak sušené švestky a nemohou plnit řádně svoji funkci. To je velmi důležité, zásadní, zkusme pít kvalitní vodu, výsledky jsou nad očekávání dobré, rychlé, překvapivé.



Nejenom že nepijeme kvalitní vodu, kterou tělo nutně potřebuje, ale dokonce pijeme nápoje a jíme pokrmy, způsobující vysávání vody z buněk, dehydrataci. Je to káva, čaj, alkohol, cukr, sůl, maso a bereme i takové „léky“.
Jestliže tělo nemůže dát najevo dehydrataci žízní, dává ji najevo bolestí, indispozicemi a nemocemi. Proto také pití kvalitní vody tlumí bolesti a léčí nemoci. Už opravdu nevím jak to mám zvýraznit, podtrhnout a opakovat, aby si toho ty zástupy nemocných, obtloustlých a bolavých lidí všimly.
Nedostatečný příjem čisté strukturované vody stojí za většinou zdravotních problémů. Ví se to už dávno. Dokázaly to renomované vědecké týmy, ústavy, kliniky na celém světě, je to dokonale ověřené.
Nechápu tedy, proč téměř nikdo není schopen ani ochoten opatřit si a pít kvalitní vodu. Nerozumím tomu. Možná proto, že to, co teče z kohoutků a říká se tomu voda je tak páchnoucí a chuťově odporné, že už si s tím nemohu ani vyčistit zuby a lidé to považují za vodu k pití. Tak se kazí pověst vody jako nápoje. Lidé ani nevědí, jak dobrá pramenitá voda chutná, nikdy se s ní nepotkali. To je hezká ukázka odcizení, ubohosti této pokročilé civilizace a zoufalého života ve velkých městských aglomeracích daleko od přírody.
Mám rád, uctívám a využívám to, co funguje, přináší užitek a eliminuje utrpení. Co tomu říká věda a
veřejnost je mi celkem jedno. Piji vodu.

(Výňatek z knihy RNDr. Antonína Kolingera „Preventivní životospráva“)

Recenze:
Zázraky pokračují
Osobně jsem do kraje pod hradem zavítal s kamarádem, kterému se na levém bérci otevřela ošklivá rána. Lékaři sice naordinovali vhodné léky, ale rána se hojila velmi pomalu. Rána byla otevřená, kůže špatně epitelizovala a zarudlé okolí svědčilo o probíhajícím zánětu. Ještě téhož dne jsme se vypravili k pramenu, nad nímž je postavena kaplička věnovaná sv. Vnislavě. Kolega si několikrát umyl vodou z pramene nohu a poprosil Vnislavu o pomoc. Velmi studená voda prýštila na ránu a nezdálo se, že by kamarádovi ledová koupel nějak prospívala. Od pramene jsme odjížděli po dvou dnech. Rána na noze se evidentně zlepšila. Zánět zmizel a rána se začala pokrývat kůží. Známý lékař odborně potvrdil zlepšení - za tak krátkou dobu skutečně neobvyklé. Zázrak svaté Vnislavy? Podle tvrzení zesnulého pátera Gajzlera vytéká z pramene čistý ophtal, který působí antibakteriálně. Další kuriozitou je, že pramen desítky let nezamrzl. Pokud jste k zázrakům nedůvěřiví, vyzkoušejte si zázračnou vodu sami!

v Pardubicích 12. února 2014
Miroslav Matucha

Více než miliardu lidí sužuje zoufalý nedostatek vody. Slavný francouzský dokumentarista Yann Arthus-Bertrand zjistil, že mezi člověkem a vodou existuje zcela nečekané spojení. Dlouho si myslel, že spotřebuje nejvýš desítky litrů vody denně, než se dozvěděl, že ve skutečnosti je to téměř pět tisíc litrů a že pocházejí z celého světa. Jak je to možné? Je to voda, které je zapotřebí k vyrobení nebo vypěstování všeho, co konzumujeme. Zkuste si představit, že během výroby jednoho a půl litru minerální vody se spotřebují tři litry vody. Čtyřicet litrů na vypěstování jednoho salátu. Sto čtyřicet litrů na jeden šálek kávy. Sto osmdesát pět litrů na jeden kilogram rajčat. Tři sta třicet litrů na jeden bochník chleba. Devět set šedesát litrů na jeden litr vína. Tisíc litrů na jeden kilogram jablek. Jedenáct set litrů na jeden litr mléka. Devatenáct set litrů na kilogram těstovin. Tři tisíce čtyři sta litrů na kilogram rýže. Jedenáct tisíc litrů na jedny džínsy. Patnáct tisíc litrů na kilogram hovězího. Toto množství vody je zapotřebí na vypěstování krmiva pro hovězí dobytek. Čtyřčlenná evropská rodina takto spotřebuje sto čtyřicet tisíc litrů vody týdně. Toto množství by stačilo k naplnění plaveckého bazénu. Způsob jak žijeme, cestujeme a trávíme volný čas, to vše neustále zvyšuje naše nároky na vodu, jež rostou tak rychle, že dostupné přírodní zásoby vody leckdy nestačí. Přitom svět stále více trápí nedostatek vody. O tom přeci někdo musel natočit filmové svědectví. 

Žádné komentáře:

Okomentovat